Dne 15. 3. 2022 v 7:35
všechny druhačky společně s paní ředitelkou a Veronikou Karlovou Bílkovou
nastoupily do autobusu a vydaly se směr Praha. V Praze nás čekal nabitý
program plný zajímavých organizací a kultury. Ze všeho nejdříve jsme navštívily
Waldorfskou mateřskou školu, kde jsme se seznámily s běžným chodem MŠ a
díky připravené prezentaci jsme měly možnost nahlédnout do oslav nejrůznějších
svátků a slavností na této MŠ. Jelikož
zde děti nepoužívají žádné umělé materiály, jakou jsou např. plastové hračky či
plastelína, mají k dispozici spoustu přírodních materiálů, které rozvíjí
jejich tvořivost a fantazii. My samy jsme si zkusily vymodelovat různé tvary
z včelího vosku, malovat se speciálními pastelkami a pracovat
s vlnou. Bylo to pro nás velmi zajímavé a poučné.
Poté jsme se již vydaly na
neviditelnou výstavu, ze které si odnáším opravdu nezapomenutelný zážitek plný
emocí a smíšených pocitů. Nejen že jsme se seznámily s mnoha zajímavými
vychytávkami a pomůckami pro nevidomé
lidi, ale také jsme se na chvíli opravdu vžily do jejich kůže, jelikož jsme
v absolutní tmě procházely různými prostory, kde jsme se musely obejít bez
zraku a zkusit jej nahradit ostatními smysly. Naše nevidomá průvodkyně nám tak
přiblížila její život s postižením a také nám zodpověděla veškeré dotazy
na toto téma.
Večer jsme úterní program
zakončily procházkou s Pragulicem. Našim průvodcem byl Roman. Býval
drogově závislý a zároveň bezdomovec. Ukázal nám, kde se v Praze tito lidé
vyskytují, kde přespávají a jak získávají peníze na drogy či alkohol. Podrobně
nám také popsal jeho vlastní minulost a život na ulici. Netajil se ani tím, že
si peníze v těžkých časech vydělával prostitucí. Díky této večerní
procházce jsme měly možnost poznat Prahu z jiného pohledu.
Ve středu ráno nás čekala
návštěva Klokánku (Fond ohrožených dětí). V této organizaci nás přivítala
velmi milá paní, která nám sdělila spoustu informací o chodu celé organizace.
Zodpověděla nám mnoho dotazů a podělila se se svými zkušenostmi a zážitky z praxe
a netajila ani to, že je práce v Klokánku opravdu náročná.
Dále jsme měly možnost navštívit
Jedličkův ústav, kde jsme nahlédly do běžné vyučovací hodiny dětí
s tělesným postižením. Pán, který nás zde provázel, byl také na vozíku, a
proto opravdu chápal a respektoval potřeby těchto dětí. Přiblížil nám práci
s postiženými dětmi a sdělil všechny důležité informace o Jedličkově
ústavu.
Večer jsme se všechny upravily,
oblékly do šatů a vyrazily za kulturou. Část navštívila Divadlo Radka
Brzobohatého – Parfém v podezření, část Divadlo Metro – Dva nahatý chlapi
a část Národní divadlo - Oběd u Wittgensteina. Poté jsme si navzájem sdělily
dojmy a pocity a udělaly si společně hezký večer.
Ve čtvrtek jsme ještě před
odjezdem navštívily Mezigenerační centrum Julie, ve kterém se propojují dvě
různé generace – senioři a děti předškolního věku. Paní logopedka nám
představila způsoby práce s klienty a ukázala různé pomůcky.
Poté jsme se již vydaly nazpět do
Jihlavy. Exkurze v Praze nás obohatila o nové poznatky a zážitky a troufnu
si říci, že také utužila naše vzájemné vztahy.
Ivana Dvořáková, II. PMP
Komentáře
Okomentovat